Stará bílá klávesnice dokáže po několika letech vypadat, jako by prošla několika desetiletími. Plast zežloutne, kolem kláves se usadí šedý prach a na nejpoužívanějších tlačítkách vzniknou tmavé mapy. Přitom nemusí být nutné klávesnici hned vyhazovat. Správným čištěním lze odstranit velkou část nečistot a v některých případech výrazně zlepšit i vzhled zažloutlého plastu.
Je ale důležité rozlišovat dvě věci: obyčejnou špínu a skutečné stárnutí plastu. Každý problém totiž vyžaduje trochu jiný postup.
Proč bílé klávesnice časem žloutnou?
Na první pohled může žlutý odstín vypadat jako vrstva mastnoty. Často však nejde pouze o nečistoty.
Starší plasty mohou postupně měnit barvu vlivem UV záření, tepla a chemických změn samotného materiálu. Typické je to například u starších počítačů a příslušenství, které původně mělo světle béžovou nebo téměř bílou barvu.
K tomu se přidává běžná špína – prach, mastnota z prstů, drobky a další nečistoty.
Proto je nejlepší začít vždy nejšetrnějším čištěním. Teprve podle výsledku poznáte, zda je klávesnice pouze špinavá, nebo je plast skutečně zabarvený.
Nejdříve klávesnici odpojte
Než začnete, klávesnici odpojte od počítače. U bezdrátového modelu vyjměte baterie, pokud je to možné.
Klávesnici otočte vzhůru nohama a několikrát s ní jemně zatřeste. Budete možná překvapeni, kolik drobků a prachu z ní vypadne.
Mezery mezi klávesami můžete následně vyčistit měkkým štětečkem nebo použít stlačený vzduch.
Nikdy však nelijte čisticí prostředek přímo na sestavenou klávesnici.
Nejjednodušší metoda: voda a prostředek na nádobí
Na běžně znečištěnou klávesnici často nepotřebujete žádnou speciální chemii.
Připravte si:
- teplou, nikoli vroucí vodu,
- několik kapek prostředku na nádobí,
- měkkou utěrku z mikrovlákna,
- vatové tyčinky,
- měkký kartáček nebo starý zubní kartáček.
Utěrku namočte do vody s trochou prostředku na nádobí a velmi důkladně ji vyždímejte. Musí zůstat pouze vlhká.
Otřete povrch kláves i okolní plast. Na špatně dostupná místa použijte lehce navlhčenou vatovou tyčinku.
U silnější mastnoty postup několikrát zopakujte místo toho, abyste na plast silně tlačili.
Pokud lze klávesy bezpečně sundat
U některých klasických mechanických nebo starších stolních klávesnic lze jednotlivé klávesy opatrně sejmout. Neplatí to ale pro všechny modely.
Než začnete, vyfoťte si rozložení kláves. Fotografie vám později výrazně usnadní jejich vrácení na správná místa.
Pokud výrobce umožňuje klávesy sundat, můžete je namočit do nádoby s teplou vodou a malým množstvím prostředku na nádobí.
Nechte je chvíli odmočit a následně je jemně vyčistěte kartáčkem.
Potom je opláchněte a nechte zcela vyschnout. Do klávesnice je nevracejte, dokud si nejste jistí, že uvnitř nezůstala žádná voda.
Pomůže jedlá soda?
Jedlá soda se v domácnosti používá téměř na všechno, ale u klávesnice je potřeba opatrnost.
Z jedlé sody a malého množství vody lze vytvořit jemnou pastu, která může pomoci odstranit některé povrchové nečistoty z odolného plastu. Má však mírně abrazivní účinek.
Proto ji nejdříve vyzkoušejte na nenápadném místě a nepoužívejte ji agresivně na potištěné znaky kláves.
Pokud obyčejná mýdlová voda funguje, je zbytečné používat něco silnějšího.
Dezinfekce pomocí isopropylalkoholu
Na mastné skvrny a dezinfekci může být užitečný isopropylalkohol. Nanášejte ho v malém množství na utěrku nebo vatovou tyčinku, nikoliv přímo na klávesnici.
Pozor především na potisky kláves a některé povrchové úpravy. Alkohol může u určitých materiálů poškodit nebo zesvětlit povrch.
I zde proto platí jednoduché pravidlo: nejprve vyzkoušet na malém, nenápadném místě.
Co když je plast pořád žlutý?
Pokud jste odstranili veškerou špínu a plast zůstává žlutý, pravděpodobně už nejde o nečistoty.
Barva se mohla změnit přímo ve struktuře materiálu.
Na internetu se můžete setkat s metodami bělení starých plastů pomocí peroxidu vodíku a UV záření, někdy označovanými jako „Retrobright“. Výsledek může být působivý, ale postup není bez rizika.
Nevhodná koncentrace, příliš dlouhé působení nebo nerovnoměrné osvětlení mohou způsobit fleky či změnu vlastností povrchu. U cenné historické klávesnice může být zachování původního materiálu dokonce lepší než experimentování s bělením.
Čemu se při čištění klávesnice raději vyhnout
Největší chybou je snaha urychlit práci agresivní chemií.
Vyhněte se zejména chlorovým bělidlům, acetonu a silným rozpouštědlům. Mohou plast naleptat, odbarvit nebo nenávratně poškodit.
Stejně nebezpečné je velké množství vody. Elektronická část klávesnice by měla zůstat suchá.
Pozor také na drsné houbičky a abrazivní prášky. Klávesnice sice může být čistá, ale její povrch zůstane plný drobných škrábanců, ve kterých se následně nečistoty zachytávají ještě snadněji.
Jak udržet klávesnici čistou déle
Po důkladném vyčištění už stačí jednoduchá pravidelná údržba.
Jednou týdně klávesnici otočte a vyklepejte drobné nečistoty. Přibližně jednou za několik týdnů ji odpojte a otřete lehce navlhčenou utěrkou.
Pokud u počítače často jíte, bude samozřejmě potřeba čištění častěji.
Pomůže také nevystavovat starší světlé plasty dlouhodobě přímému slunečnímu záření.
Starou klávesnici nemusíte hned vyhazovat
Rozdíl mezi zanedbanou a důkladně vyčištěnou klávesnicí může být překvapivý. Nejdůležitější je nezačínat agresivním bělením.
Nejprve odstraňte prach, potom mastnotu pomocí vody s trochou prostředku na nádobí a teprve následně posuďte skutečný stav plastu.
Jestliže žlutý odstín nezmizí ani po důkladném vyčištění, pravděpodobně je způsoben stárnutím materiálu. I tak ale bude čistá starší klávesnice vypadat nesrovnatelně lépe – a často může bez problémů sloužit ještě mnoho let.